O Jindřichově Hradci

Jindřichův Hradec se nachází v malebné krajině jihočeských rybníků, na severovýchod od Českých Budějovic.

Historie

Nejstarší zmínky o zdejším přemyslovském hradišti sahají až do 9.–10. století. Kolem roku 1220 zde první pán z Hradce, Jindřich, vystavěl na základech slovanského hradiště gotický hrad, který nazval Nový hrad. Toto jméno se záhy přeneslo i na rostoucí osadu pod hradem.

Díky výhodné poloze na cestě mezi Prahou a Vídní osada rychle prosperovala. Klíčovým rokem se stal rok 1293, kdy je Jindřichův Hradec poprvé zmiňován jako město. V té době již pravděpodobně disponoval hradbami a v následujících desetiletích pokračovala plánovitá výstavba kamenných měšťanských domů.

Rozmach města pokračoval v 15. století a vrcholil v 16. století za vlády Jindřicha IV. z Hradce a jeho syna Adama. K původním gotickým stavbám přibyly renesanční budovy, zejména díky přítomnosti italských stavitelů, kteří přetvářeli středověký hrad v moderní zámek.

Zlatý věk města skončil roku 1604, kdy vymřel rod pánů z Hradce. Panství pak převzal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Následující třicetiletá válka znamenala začátek úpadku, přesto byl Jindřichův Hradec v té době druhým největším městem Království českého.

Od konce 17. století patřilo panství rodu Černínů z Chudenic, kteří zde vládli až do roku 1945. Město však zasáhly dvě velké katastrofy – v roce 1773 a poté v roce 1801, kdy ničivý požár zničil přes 300 domů a zahynulo několik desítek obyvatel. Po této tragédii získal Jindřichův Hradec svůj klasicistní vzhled, který ho částečně charakterizuje dodnes.